NA MNOHÉ ADRESY.

Zda druhý kdo šel cestou prokletou,

tak jako já za skývou chleba denní,

já nevím... Druhý, jenž jsa poetou

jít musil v cizích mlýnů otročení.

Zde duchamorné práce okovy,

a doma oni povznešenci jistí,

již jako biřicové hotoví

kol jména mého chodí s nenávistí –

Ve jménu vlasti, víry, umění,

ve jménu – eh, o jméno není nouze,

vždyť titul ten se příliš necení

a hlavní věc je při tom rána pouze.

– V těch mlýnech pracoval jsem, až jsem pad,

což snad mi u nás nikdo nezávidí –

a právem mým zas je, že smím se smát

všem theoriím o rovnosti lidí.