Na moři.

By Julius Brabec

Nad mořem blýskla

hvězdička prve –

mně z oka tryskla –

slzička krve.

Vzpomněl jsem časů,

jak s milkou kdysi,

za hvězd jsem jasu

zřel horské rysy.

Ty rysy milé

Šumavy naší,

jež chmurné chvíle

z duše mé plaší.

Vidím, že štěstí

plál mi kdys čas ten,

dnes truchlou zvěstí:

„Býval's kdys šťasten!“

Proto mi bolno;

vidím jen moře.

Kdys v srdci volno –

dnes je v něm – hoře!