NA MOTIV Z GRIEGA.

Ospalý, truchlý dnes je den,

líně v břeh vlny bijí.

Rybářům nechce se na moře,

v zátoce plachty svíjí.

Ticho a teskno na vodách,

v daleku skály děsí.

V písčitém břehu dubů řad

černavé hlavy věsí.

Sinavé tváře potkávám,

smrt jak by na ně dýchla.

I píseň mlýnů větrných

dokvílela a ztichla...

a zdá se tak, že půlnoc je,

a čísi ruka bledá

kde srdce protknout nejhlouběj’

na hrudi místo hledá!