NA MOTIV Z HEINE.

Znáš onu píseň, kterou Heine

kdys o severní jedli pěl,

jíž k dálné palmě cizokrajné

cit lásky v srdci zahořel?

Ten hloupý strom, ta hloupá jedle,

o palmě v marné touze sní

a nevšímá si, bříza vedle

že žije, roste pouze jí!

Má duše drahá, břízo bílá,

kde jsem to bloudil v marných snech,

když opouštěla tebe síla,

když mřel ti pro mne na rtu vzdech.

A v srdci tvém je plno něhy,

a oddanosti pln tvůj hled,

a láska tvoje nemá břehy –

jak jsem to dřív moh’ nevidět?!