Na nebi v lampách rozžetých

Na nebi v lampách rozžetých

stříbrné světlo hraje,

jenom v mé duši hluboko

tesklivá, smutná tma je.

Tma je a zima veliká,

po které nejde vesna,

že se ta duše uspaná

nebudí dlouho ze sna.

Bůh ví, kdy bílá jitřenka

ze spánků kraje zbudí,

Bůh ví, kdy blaha jiskřička

zahřeje zase hrudí...

A je mi smutno ku pláči,

o vás mně sny se zdají,

na nebi v lampách rozžetých

stříbrná světla hrají...