Na nový rok.

Střelhbitým kvapem jede kolo časů,

Jak mžitky kmitají se loukotě,

A nedbajíc na pestrou lidstva chasu,

Valí se dále v němé tichotě.

Z tajemné říše řídí věků duch

Ustavný, závrativý kola ruch.

A ruchem prudkým zbuzen vítr dujný

Odvívá stranou plevný prach a smet;

V nic metá plané nádhery pych bujný,

Jen štěpný čackých plodů hájí květ,

A žehnavým jej dechem otaví,

A po své dráze čestně oslaví.

Člověče! jak jsi drobný, jak jsi matný!

Kratičkou důbku, mžičný času krok

Tvůj důvtip, vypínavosti poplatný,

Měří dle stovek dnův na dlouhý rok.

A loň vyklízí výskavý tvůj vřesk,

A letos vítá zvykem zpejchlý lesk.

Vybav se z mamu i vyzuj se z bludu!

Jest od kolébky k rakvi malá píď.

By čas tě nesmet co ničemnou hrudu,

Svou snahu činnou k zdaru lidstva zřiď.

Ne času, ale měř své vůle krok,

Jak vlasti prospěl tvůj životný rok.

Vše shltí čas; jediné nepomine,

Co věrnou snahou darů tvých a sil

V zdar národu a k blahu země skyne,

Kamž Bůh tě na pouť zdejší postavil.

Světáctví mrzké zhyne v prach a troud,

Cnosti však slávu hlásá věkův proud.