NA OBZORU MÉHO ŽITÍ...

By Ludvík Lošťák

Na obzoru mého žití

vyšla jsi jak slunce jasné, –

pohleď na mne, milenko má,

já zlíbám Tvé oči krásné!

Zlíbám Tvoje oči krásné,

zlíbám Tvoje sladká ústa,

neboť láska bez polibků

bez květů je louka pustá.

Po medových ústech Tvojích

duše moje ve snách šílí,

hynu touhou, hynu láskou,

po Tobě, můj květe bílý...

Jediný Tvůj pohled něžný

nezměnil bych za tisíce, –

krásná jsi a ztepilá jsi

jako na oltáři svíce!

Jako svíce na oltáři

svítíš Ty mně do tmy žití,

jako hvězdy na obloze

oči Tvé se večer třpytí.

Jako hvězdy na obloze

krásné Tvoje oči svítí, –

bez svitu Tvých měkkých očí

nemohl bych více žíti!