Na palmový vějíř.

By Jaroslav Vrchlický

Ty vzrostlý v žáru slunce tropického, chraň mne teď,

ó liste!

před slunce žárem hustých stínů setkávej mi zeď,

ó liste!

Zřels karavany táhnout pískem pouště palčivým,

chraň snů mých karavanu i myšlének mojich změť,

ó liste!

Lvů řvaní slyšel jsl i Muezinů táhlý zpěv,

při slunce vzchodu kterak sobě zněly v odpověď,

ó liste!

Zřel’s na oase snad, jak nad cisterny zrcadlo

do Mekky poutník skláněl vedrem bronzovanou pleť,

ó liste!

V almejí tanec vál jsi chlad při sladkém svitu hvězd,

a v loktech bouřných Samumu jsi chvěl se jako smeť,

ó liste!

Teď urván kraji rodnému nad spoustou starých knih,

neb za zrcadlem budeš tlít, kde kočiček ční sněť,

ó liste!

Až okny bude řinčet bouř, lijavec a sníh,

v mé dlouhé, zimní večery do záře krbu hleď,

ó liste!

Co k písni v šumu samovaru řekne Jaroslav:

Ty hvězdou sviť, motýlem vzleť a růží zkveť,

ó liste!