Na pasece.

By Adolf Heyduk

Háj zpustošený – kolem kol

jen zbytky dávné vnady,

i zarosený travin stvol

juž zvolna umírá všady.

Ta rosa budou slzy as,

to slunce žárem bude,

jímž zde jun družce perly z řas –

rtíky snad líbával rudé?

Vše zabudnuto dávno tak –

vše zabral času přival; –

skráň klesla v dlaně – v dáli pták

truchlivou písničku zpíval.