Na perutích myšlenek.

Na perutích myšlenek

málo cestu znaje

vyletěl jsem úsvitem

kams ke branám ráje.

Nebe bylo hluboké,

cesta byla dlouhá –

mnohá s křídlem zlomeným

potkala mne touha,

Já jak letěl nahoru,

ona střemhlav dolů.

Vzkřikla jen: Však sejdeme

na večer se spolu!