NA PLAVBĚ.

Vznášejme se bez strachu nad hladinou

V neskončené světa dálky;

Nechť větry o zápas loďku ženou,

Nás v bouři těší moře války!

Nechť k obloze vlnka plavce vynáší,

Neb člun hlubokého do bezdna padá:

Zas slunko vystoupne a chmury rozpráší,

Zmužilému osud zahynouti nedá!

Zde strom nešumí, zde se růže neskví,

Kde vlnka vlnku zahání;

Však v hloubce zář se korálů jeví,

V skalinách nám perle se schrání. –

Jen veselé zpěvy nás doprovoďte,

Daleko pozemský náš je cíl!

Divoké valy mořské zas se ukroťte,

By plavec nadarmo netoužil – nežil!