Na plesu.

Všecko tone v záři! Hudby zvuk

šumným křídlem po síních se nese,

v mladých ňadrech roste srdcí tluk,

v mladých očích slunný jas se třese.

Jonák s dívkou mimo mne se mih',

plavá kadeř mísila se s vranou;

květ ji s ňader upadlý jsem zdvih':

bílou kamelii pocuchanou.

Jak jsou šťastni! Dál je nese vír,

a já ptám se květu povzdech krotě:

Nespad' tebou dětský klid a mír,

nezvadl jsi touhou po životě?

Avšak němý bez vůně je květ,

či vír hudby v odvětu jej ruší?...

v jasné síni plesá mladý svět,

venku metelice v okna buší.