Na Plzeň.

Pozdvihni, ó slunce vlasti! hlavy,

Ozbroj ducha ctného horlivostí!

Patř, jak sjednocené v Čechách stavy

Z užin hltajícých novotností

Trou se k chrámu slávy zmlazované,

Věncujíce čelo vlasti zlaté,

Vytrhují na věčnosti spiaté

V hroby záštím krásy milované,

Radostí jak každá trne žíla,

Květ se mocý pne a obří sýla.

A ty, studno lásky zblažujícý,

Hrade rozplašené nevinnosti,

Hlavo nemožnost y stírajícý,

Srdce pravoty a národnosti!

Tybys v květu krásy oplývajíc

Lahodnostmi rozkošného štěstí,

Když sy trninami cestu klestí

Moudrost, smělostí se odívajíc,

V bouřích hromy nezděšená skála

V okřívání bez pohnutí stála?

Strachy mřel svět; hlavus k nebi pnula,

Vojny hřímal třesk a drtil práva,

Z příkořenství víru vyvinula

Tvá co slunce živícý se sláva;

Ječícýho vzteku morné proudy,

Božstvím naplňujíc sylné rámě,

V mužnosti a pravotnosti prámě

Přeplavilas s nezvadlými oudy,

Vyšla, lstíli chřadla každá strana,

Z kalu jedovatin čistá panna.

Do věčnosti nezkalený věnec

Cti a lásky plod se na tvém čele

Bude nejmluvnější oslavenec

Vynášeti hrdinstvími směle;

Užasnutý věk se divě řekne:

Ty jsy zmohla Římany y Řeky

Obraz slávy pro veškeré věky!

U oltáře vlasti mudřec klekne,

Spatřiv mladou rozumnosti záři,

Zalívaje slzami své tváři.

Vzdychne: Kyž y růže učenosti

Do věnce se mladnoucýho vplete!

Jaký div! jen jiskra toužebnosti

Zaletěla sem; ha! vzhledni světe

Na zázraky ducha tvořícýho!

Míjí tma, a vzdělanosti světlo

Hory doly zlatí, aby květlo

V lůnu pokoje y blažícýho

Jako v ráji Řeckém vábné kvítí,

Co svět vůní jímá, krásou svítí.

Z bojů dravých s obry drtícými

Ducha, vlast co švárná vítězkyně

Patří s miláčky se krásýcými,

Jak se nevinnosti ctitelkyně,

Jak y outlost růžového věku,

Rozumu a ctnosti posvěcency,

Květy národu a vyvolency

Mstícýho sy nevšímajíc vzteku,

K matce drahé s lichocením vinou,

Jí se světí, na své bratří kynou.

Y hned klesá matka do náručí

S vytržením synu rozmilému,

Že se zlaté dítě s chutí učí

Moudrosti a hlasu mateřskému,

Kterým prvně mílka pozdravila,

Jemné trnoucýho srdce cyty

Za blaženost na nebeské byty

Otce laskavého vypravila,

Kterým studu hlásky nejtajnější

Jeví přítelkyni nejvěrnější.

Plzni milá, šlechetnosti máti!

Okem zblažujícých milování,

Růžemi y počala jsy stláti

Cestu kynoucýmu namahání,

Na tvém prsu mléka učenosti

Duše vznikajícý zažívajíc,

Z skladu rostoucýho vážívajíc

Přátelství a lásky lahodnosti,

Po shladěném moři v štěstí prámu

Letí mocně do věčnosti chrámu.

V sýly květu natahují zlaté

Struny zpěvů sladkých milovnícy,

Dusýc hanebnosti jedovaté,

Zrady lesk y dravost, bojovnícy

Ctnosti nezhrození okouzlují

Cytem mužným, sladícými hlásky

Krásu Božskou nelíčené lásky,

K nebi duchů zdravých pozdvihují,

Ozbrojujíc ruku pevnou střelou,

Vrah-li potírá vlast osyřelou.

Duše divokost a drsné mravy

Zvlídňujícým učením se hladí,

Bystré do strašícých bludů hlavy

Hledíc, rozvážením hrůzy sladí,

V rozložené světů prostrannosti

Duch se pne, a sluncem pravdy jasné

Blesk y sýla nerozumu hasne,

Krása zalíbené nevinnosti

Pevní trůn, a práva člověčenství

Roztřepují klamu ukrutenství.

Jaká rozkoš, vlastenecli spatří

Čestná mocných duchů potýkání,

Že y Řek y Říman jako bratří

Čecha mohutného v dobývání

Krásy před vším světem v závod běží,

Že y nesouc zkrásujícý věnce

Milostenky vedou oslavence,

Že y chuti nedotklivé kněží

Cestu k slávy chrámu rozvinují,

Bojovníky šťastné korunují.

Jen tou cestou v měď se trvajícý

Vrývá věčnost slávy vydobyté,

Píseň nesmrtedlná lítajícý

Rozhlašuje muže pro vlast zbité,

Božstvím ošlechťujíc krásné činy

Z věkoleté pitomosti budí,

Bleskem pojímajíc k skutkům pudí

Nehynoucým zdárné vlasti syny,

By se právem věncovaná čela

V chrámu zásluh věčně věků stkvěla.

Já Čech skrovný milé vlasti květy

Přivinuji zvuky vlastenskými;

Probíhajíc nemožnosti světy,

Tvůrcy tebe zpěvy Helenskými

V nebes plameniny okrasami

Živnoucými s pochlebenstvím vtělí,

Kde se obři šlechetnosti bělí.

Lítajícý divů krajinami

Smělost hrdne, vítězstvím sy jistá,

Outlý cyt a láska mlčí čistá.