NA PODZIM.

Tak to bývá! Přijde vichr od severu,

strhá ratolesti, květy, lupeny,

ptáci zmizí, obzor tone v mlžném šeru...

S bohem, ptáci, kvítí, v stínu prameny!

Tak to bývá! – Přijde doba mrazu, chladna,

srdce mlčí, hynou mladé haluze,

nebe plno mračných chmur a hvězda žádná! –

S bohem, lásko, snové, touhy, illuse!

Tak to bývá: Krajina vše tmavá, pustá,

chladný vítr šlehá mrazně do líce...

Teskno venku postát’! Tma a chladno vzrůstá!

Pojďte, pojďte do útulné světnice!

Tak to bude! Až nás život jednou zklame,

v duši zaburácí vichru chladný sten,

ptáče – láska prchne, pak se uschováme

rádi do světničky z prostých šesti stěn!...