NA POPRAVIŠTI.

Noční kolem rozprostřel se klid,

Na pahrbku vybledlá se míhá

Lebka, jež se nade kolem zdvíhá;

Bledé luny oblévá ji svit.

Krajina kol pustá, holá, tichá,

V dálce les jen v tajemných snech vzdychá.

Otevírá půlnoc hrobů klín,

Kol a kolem temné šepotání. –

Nad svým hrobem mnohý bloudí stín –

Či ni v chladné zemi nemá stání?

Hle, zář luny tiše dolů svítí,

Mladá krev kde rozlitá se třpytí.