NA POSBĚRKU.

CO se těch klasů na poli vlní,

všecky jsou naše do jednoho!

Stodola už se do vrchu plní,

ještě jich zbývá mandel mnoho.

Je hojnost všeho na našem statku,

ale ty z chaloupky děti chudé

nemají otce, nemají matku,

přejte jim klasu, co v poli zbude.

Bůh naší roli dal požehnání,

co dáte dětem, splatí v příští.

Nekřičte na ně; – vždyť do krve zraní

ty bosé nohy si na strništi!