Na rozloučenou.

By Julius Brabec

Rychlovlak malebným údolím

k stanici supaje pádí,

s vlastí se loučím předrahou,

kde svoje prožil jsem mládí...

Matička slzí a modlí se,

milenka šátečkem točí,

s Bohem, buď s Bohem, miláčku,

a slza zalévá oči.

Dívám se rozechvěn do dáli,

srdce mé bouřlivě buší

a jakás tesklivá nálada

vane mou citlivou duší.

Vlak pádí údolím v cizinu,

slzí proud v očích mne pálí,

Bůh Tobě, vlasti má, požehnej

a chraň Vás, drazí mi, v dáli!