NA SAMOTĚ.

Samota v rokli. Koso proti ní

z březových mladin útes lysý ční.

Mrtvo. Vzduch prahne vedrem žní.

V samotě pusto. Lidé po poli

o sklizeň do mrákot se mozolí,

aby ji strhli v stodoly.

Ve dvoře na stráž zůstal hafan jen.

Nikdo tu blíž, přec štěká celý den,

vrčí a vyje rozchraptěn.

Štěk mu zas měkce vrací skalní zeď...

S útočným vztekem chrlí psisko teď

ozvěně své – psí odpověď. –