Na severu.

Zhyne kvítko, zhyne bídně

bez deště a bez slunéčka;

bez radosti a slz lásky

což je potom do srdéčka?

Nemůžeť se vždycky smáti,

stále slunce květy pálí,

a kdy láska zaplakala,

kvítky rosou pookřály.

Smích a pláč je život lásky,

a ta láska srdce živí,

bez ní srdce mráz popálí

jako sever záhubivý.