Na staré římse.

Toť cesta, po níž ptactvo chodí

a slunce paprsky své vodí. –

Zdá se, ta prouha načernalá

že v samých růžích ráno vstala. –

Zde jako s černou kápí mniši

se ku zdi tisknou vrabci tiši. –

By dívali se v kaštan zkvetlý,

kam všecky krásy léta slétly.

Kde po dešti to snivě voní

a na listech se paprsk honí.