Na strom.

O, šťastný tebe kdo stromku milý vsadil

V plodnou otcovu zem, více kdo štěpoval

Šťastný, k své i radosti,

Svým vnoučkům i ku potěše.

Předzvídám, čile jak vzhůru haluzky se

Husté míti budou, v stínu pohostinném

Ptáků zpěv chovajíce

Mlíčným květem obestřených.

Květiž, stromku milý! vroucně bohyňko tě

Žádám, ochrana buď v máji žití jeho,

Před zhoubným uchovejž ho

Chroustů hejnem a housenek.

V prudké bouři ho chraň, s oblaky vichrové

Boj když provozují, v zkáz mu přijít nedej!

Mocnou drž ruku nad ním,

Než zas slunce se zasměje.

Když rdícím ovocem ouroda tížiti

Outlé větve bude, (míro radosti mé!),

Rozjasniž s rodinou se

Tvář zástupce milostivá.

Pak tě jedle hrdá z sousedových zahrad

I s zpourným topolem, cos posud s ousměchem

Mníc rovného nemíti,

V skrovnou štěpnici hlídala;

Tě ať vychvalují, tvou honosíce se

Vejškou, ač zplanělou, skvostu co šetřejí,

Nám hojného milejší,

Skrovný ačkoli, strom plodu.