NA STRUNĚ G

By Emanuel Lešehrad

V mou vlídnou jizbu dumavou

mhou hebkou, něžnou noční tmou

se linou vůně vánku hrou,

jenž krouží sirou zahradou.

Ó, vůně viol dusné jsou,

mou duši zmatou náladou

svou náladou, tak zahořklou

tou nocí nyvou, zamlklou.

A tulák měsíc za řekou

jde nivou snivou pěšinou,

jsa okouzlený setkanou

se zemí, sladkou milenkou