NA ŠVESTKÁCH (14)

A loupežníci, to se ví, se leknou,

neb na to jistě nevzpomněli as,

a hrůzou jati se stromů se smeknou,

jim zcela jistě rozježí se vlas,

pot mrazivý se zjeví v bledé skráni...

A stále jati úctou tajemnou,

zvolají oba: „Milost! Slitování!“

a zcela jistě kleknou přede mnou!