NA ŠVESTKÁCH (31)

Ach, myslím si, přec lépe káva chutná!

A se rtů maně sjel mi dlouhý vzdech.

Má duše náhle byla nějak smutná,

mně zastesklo se náhle po lidech,

já polekal se spadlých listí šustem

a náhle pocit měl jsem asi ten,

tak jako na ostrově onom pustém

když Robinson byl, chudák, opuštěn...