NA ŠVESTKÁCH (32)

Mně skrýší dravé, krvelačné zvěře

najednou byla naše zahrádka,

já, Robinson, kol pátral v nedůvěře

a na neštěstí byl jsem bez Pátka,

jenž jako přítel a jak věrný sluha

by při mně stál a ruku k ráně zved’,

když náhle dorážel by na mne ztuha

buď lev či tygr nebo lidojed...