NA ŠVESTKÁCH (34)

Prabídný pocit se teď v duši snes’ mi,

mizerný pocit, skoro jako strach.

Leč strach to nebyl, to se říci nesmí –

však přec jen život každému je drah,

rád přece každý na světě je tady,

a přiznám se, mne dosud vábil svět,

já přec jen byl jsem příliš, příliš mladý:

nu, prosím vás, co je to devět let!