NA ŠVESTKÁCH (40)

Ó, nevděk zlý je, ano, nevděk bolí

a jako dýka v srdce proniká!

Já sliboval mu darmo hory doly,

já zapřísahal lumpa Toníka,

on, darebák, hle, jako skála zůstal...

Nad černým nevděkem tím dumal jsem

a v duši pocit lítosti mi vzrůstal

nad nezvedeným vlasti dorostem.