Na tvoje rámě...

Na tvoje rámě vložila bych hlavu

tak bezpečně a ráda,

a usnula bych skryta všemu davu,

jak pták když peruť skládá,

a snila bych, snila,

jak mohu jen sníti,

když do korun nebesa svítí,

jak vlaštovka mořská bílá!

Vln v dálce příboj kolébavě šumí,

tvůj ret by zlíbal ústa,

na tvoje rámě kladla bych své dumy,

mha snů by spadla hustá;

já snila bych, snila,

při hudbě a chvění,

při srdce a retů tvých znění,

jak vlaštovka mořská bílá!