NA UVÍTANOU
By Karel Toman
Kdybych byl chlapec, sněženky bych přines’
a první fialky, jež rozvily se v skrytu
a řek’ bych: „Vezměte, náš pane presidente,
nesu Vám pozdrav jara.“
Kdybych byl voják, připomněl bych slávu
i psoty ležení na Rusi, na západě
a snad by se mi hlas nejistě trochu třásl,
když řek’ bych: „Veliteli...“
Než voják zbraně nejdrobnější, péra,
co říci Mistrovi, když zbraň má jenom zpívá?
Muž mlčí o srdci. Však v našich očích čtete
oddanost, vděčnost, lásku.