NA UVÍTANOU

By Karel Toman

Kdybych byl chlapec, sněženky bych přines’

a první fialky, jež rozvily se v skrytu

a řek’ bych: „Vezměte, náš pane presidente,

nesu Vám pozdrav jara.“

Kdybych byl voják, připomněl bych slávu

i psoty ležení na Rusi, na západě

a snad by se mi hlas nejistě trochu třásl,

když řek’ bych: „Veliteli...“

Než voják zbraně nejdrobnější, péra,

co říci Mistrovi, když zbraň má jenom zpívá?

Muž mlčí o srdci. Však v našich očích čtete

oddanost, vděčnost, lásku.