Na večer

Nevím, kde dlíš.

Nevím, zda spíš

v tu chvíli, kdy srdce jdou spat.

Den co den víc

já chtěl bych ti říc,

že mám z té duše tě rád.

Čte nenávist

tvé duše každičký list,

a přece čím dál budem sví.

Ba jedenkrát snad

my dva budem spát

v společném hrobě – kdož ví!