NA VESNICKÉM HŘBITOVĚ.

Co jsme my zkusili

na světě dření,

to v žádných kronikách

zapsáno není.

K tomu pak výsměšek

leckdo též hodí,

že už to na světě

všude tak chodí.

Jen jsme si šeptali:

„Tady nás šidí,

ale ten na nebi

všecko to vidí!”

K té báni nebeské

od chladné země

často jsme hleděli

dlouho a temně.

Teď leží pod zemí

mnoho již roků

jen kosti kamenné

z hlav našich, boků.

K té báni nebeské

jak my v ty doby,

hledí teď upjatě

naše jen hroby.

Ty hroby zapadlé,

zdupané, malé

hledí tam nahoru –

hledí tam stále...