Na větýrek.

Poslyš, větýrku, mé rady:

Uhlídáš-li děvče mé,

Nevěj na ni mírně chlady,

Ale žáry plamenné.

Jestli hrdá se tě zeptá:

„Proč ty na mě žehů těch?“

Ať jí vanutí tvé šeptá:

Jeho po tobě to vzdech!