Na vlaky hledím. Městem projíždějí –

Na vlaky hledím. Městem projíždějí –

Své duše ptám se: přivezou Tě dnes?

Hlas můj se chvěje nocí, tiší její,

vzdech teskný stoupá vzhůru do nebes.

Je podzim, chladno. Bloudím po koleji,

na líci slzy schnou a v srdci kdes

bol sídlí. V duši touhy žalmy pějí,

a vzpomínka v ní kvete jako vřes.

Jak ginestra v mém srdci, zlatá, pučí,

jak na té skále – v zlatě svítí sráz –

kol vlaky jedou, tichou nocí hučí...

Tam nad jezerem po té hrázi jedou.

Ach, marně, marně čekala jsem zas...

Mé vzpomínky Tě nikdy nepřivedou.