NA VLNÁCH

By Emanuel Lešehrad

Jak vzdorně vítr svištěl

a plaché srdce plálo,

když na lodi jsem vyplul,

zpit zlatou prškou slunce

na plecích moře.

V ní nedočkavé touhy

a naděje jsem vezl.

Loď křepce plula. Ptáci

se vznášeli kol ráhen

za smíchu moře.

V dál zámořskou jsem vyjel,

bych dospěl k nové zemi;

a hruď se blahem dmula,

když pěl jsem v tanci blesků

v náruči moře.

Své srdce dal jsem větru;

teď mohu blažen sníti.

Neb nalezl jsem štěstí

a novou domovinu

na vlnách moře.