Na vodách neklidu...

Na vodách Neklidu má loďka nejistá

se těžce k předu potácí,

rackové divoce kol ráhen poletují

a teskná duše má do dálek zírá s úzkostí...

Oh, kdybych jen cestu znal k těm luzným ostrovům,

které jsem za cíl své plavby vyvolil,

a kdybych moh’ vypátrat skaliska skrytá pod vodou,

bych pohromě se moh’ vždy šťastně vyhnouti!

Ó Pane, zbav mě té děsné úzkosti!

Rozžehni světla jasná na nebi

a vzdal mě všech úskalí, tragický zmar mi věštících,

a loďku mou za pohod doveď k těm čarovným ostrovům!...