NA VOJNĚ.

By Božena Benešová

Třesk smrti zmámí krve horký dým,

mé srdce bije tepem neznámým.

Již nemám domova, již nemám milenky,

mám práci krvavou, když nemám myšlenky.

Však k srdce tepu přece nesahá

tvá slepá moc, má hluchá přísaha!

Již nejsem, čím jsem byl, než hrůza tmy

mne zalila. Již nejsem já. Jsem my.

A ve všech: my, vždy za tisíce jeden,

lstí nedotknut a sliby nepodveden.

Třesk smrti zmámí krve horký dým,

msta statisíců bouří srdcem mým.

Červánky světa hoří nad východem:

dnes srdcem pánem jsem a zítra rodem.