NA VÝZVĚDÁCH

Ten černý les a hebká tráva,

která bují v šeru stromů,

nad nimiž se nudí měsíc,

mně připomínají mou lásku.

Má duše chodí na výzvědy.

Skryta vidí tajnou stezkou

plížiti se modré stíny.

A ustavičně tytéž tváře.

Neúnavně spějí nocí,

bůh ví proč a bůh ví kam.