Na Zámecké

V posledním slunci rudnou pivoňky

a ve sklence hrá víno zelené,

ač řeka zdola mumlá: ne a ne,

my, děvčátko, se přece rozejdem.

l slunce spat jde – krotí větru van –

mdlou hlavu skládá na podušku z par:

zadýchat nechci šestnáct vašich jar

a – v zámku straší, říká kastelán.

Děvčátka malá musí časně spat

a o strašidlech nechat si jen zdát.

Zůstanem – řeka se svým: ne a ne,

pivoňky, já a víno zelené.