Na Zpěvořečnost.

O tobě božské umění

Budu nyní zpívati,

Své jediné potěšení

Budu vychvalovati.

Ty sy Bohy naučilo

Divoké znát národy,

Mravy jejich obměkčilo

Veselými důvody.

Ty slavné Trojánských reků

Skutky nám vypravuješ,

Příběhy udatných Řeků

Potomkům oznamuješ.

Ty učíš, jak pohnul k tancy

Lesní stromy Orfeus,

A jak svatý oheň sluncy

Ukradl Prometheus.

Skrz tebe též všeho tvorcy

Vždy čest a věčná chvála,

A to v každém světa koncy,

Vzdává se neskonalá.

Ty káráš a napravuješ

Všech lidí nepravosti,

Až do nebe pozdvihuješ

Vždy cenu pěkných ctností.

Zstup Bohyně dolů z nebe,

Rač mne navštívit míle,

Ať se v samotě skrz tebe

Mně dlouhá zkrátí chvíle.

Ty jsy pravé potěšení,

Rozkoš věku mladého,

Jediné ze všech umění,

Které šlechtíš každého.