Na zříceninách hradu.

Kolik vás tu dříme, staletí vy spáči,

bujné naší slávy dobří pomahači?

Prach a popel dávno rozletěl se zemí,

nadšení však vaše vane perutěmi.

Vane ode hradů až do skromných chatek,

v prsou chrabrých mužů, v ňadrech našich matek,

v srdcích dcer a synů v jásotu i pláči –

vstanou slávy naší noví pomahači!