NAD HROBEM MATČINÝM. (VI.)

Byl jsem kdys také junákem,

rád vesel živ a světu rád,

jenž vonným blaha oblakem

mé žití halil napořád.

Teď hledím teskně nazpátky –

ach, místo těchy všude žal!

a samo srdce od matky

jsem na hrob její vyplakal!