NAD KNIHOU ŽITÍ.

Nad knihou žití stojí každý sám,

co prožil, procítil, v sled stkává sobě v kvítí,

jež svítilo by leskem barev jeho tmám

nad knihou žití.

Je trudno zpět, je teskno napřed jíti.

Zní steré hlasy siren: Odkud, kam?

A život jedno velké, bouřné vlnobití.

Jen rozeznat, co bludička, co plam,

a v jakou tmu se bezdnou všecko v posled zřítí...

Pak nediv se, že slzy v očích mám

nad knihou žití...