Nad kolébkou.

V svitu luny chví se, sladké báje šepce

růžový květ.

Vedle moje dcera dřímá na kolébce,

růžový květ.

Nad ní bdím a cítím, kterak ostré hloží

v sladké, rajské vůni pučí na mé lebce

v růžový květ.

Spi, mé dítě, lásko má, na tvoje spánky

andělé ať sypou v sladkém dešti hebce

růžový květ.

Čím jsi mému srdci! Kde byl mrak a stíny,

tam se klenou duhy, svítí v oko slepce

růžový květ.

Štěstí s tebou, pravé, velké! Snem buď tobě,

kterak hyne v prachu pod kopyty hřebce

růžový květ.