NAD KRBEM

Praská v krbu, hoří uhlí,

teplo milé proudí z kamen,

usedl jsem, mrazem ztuhlý,

u krbu a hledím v plamen:

jak to uhlí pálí, hřeje

a jak divnou píseň pěje!

„V nitru země, tam se plazí,

s lopatou a rýčem v rukou,

muži černí, polonazí

i ti do nás buší, tlukou;

tlukou, tlukou, buší, buší,

z klidného nás spánku ruší.“

V kamnech Iká a v kamnech sténá –

„Démanty jsme správně zvány,

neb v nás velká vězí cena,

to jsou vzdechy, pot a rány.“

...Praská v krbu, uhlí hoří,

duše má se v sebe noří.