NAD MAPOU.

Tomaszów, Šabac, Krasnik, Dukla, Rava...

Na mapách místa taká žijí kdesi,

jak na sta jiných, každé tečka tmavá,

a staletí jich nikdo nevšimne si.

A najednou se u nich někde v poli

do sebe lidé vpeří bitvy vřavou,

sta živých promění se na mrtvoly,

krev rozlije se pošlapanou travou –

a jmeno místa celým světem letí

a pýchou dějin domácích se stává.

Takové tečce možno záviděti,

což, básníku? – Vždyť to je vlastně sláva.