NAD MĚSTEM.

Poslouchám, jak město dřímá.

Noc si stáhlo nad hlavu.

Poslední kdes tramway hřímá,

řeka hučí u splavů.

Není ticho. Z temna zní to –

Bože můj, tak těžký dech!

Co tu hořkých žalů skryto

supí úpí z ňader těch!

Gotické a rokokové

věže tmí se do výší

jako staří prorokové,

kterých nikdo neslyší.