Nad mořem.

Nad mořem nízko

hvězdy visely,

a mně se jako v moři

duší zachvěly.

Bez konce dálka

temnila se z nich,

a mně se noci smutné

v duši soumrak zdvih’.

Od skály racek

bílý a tak něm

sám letěl, zazněl touhou

šum ten v srdci mém.