Nad propastí.

By Jaroslav Vrchlický

Jak často stojím nad propastí v žití

a ptám se, co mám uvrhnouti do ní,

zda víru v sebe, v lidstvo, v ideál?

Či vlastní život, který se v nic řítí?

Však ohlas nitra z hlubin ke mně zvoní:

Svou hoď tam zbabělost a kráčej dál!