NAD STARÝM BASINEM.

Nad mlčelivým basinem,

hleď, drahá, co se květů tísní...!

My se tam s láskou utíkáme

a slavík s písní.

Což nezdá se Ti, že tu šeřík voní,

jenž rozkvetl dnes k ránu?

Jak krásným to být milovánu,

mřít láskou, šeptat o ní...!

Pojď, hoď sem kytku lilijí,

svou tvář tam spatříš v odlesku,

ji spatříš v záři měkkých linijí

a světlých paprsků.

Tak anděla tvář vypadá,

když nevědomky slabé děcko střeží,

tak sladkým vzduch je, když v něm růže kvetou

kdes v jihu na pobřeží.

Hleď, starý basin zpívá, zpívá –

rak veliký mu na dně zmírá nudou –

Jen pohleď tam a uzříš Bůh, jak se k nám dívá,

a malé rybky žebrat o Tvé lilje budou.