Nad Tvé oblaky a za Tvé hvězdy,

Nad Tvé oblaky a za Tvé hvězdy,

Pane, za Tebou mé tužby jdou,

k dálkám prostoru, jenž zrakům našim

zakončen jest klenbou nebeskou.

Dětské oko vidí v jiskrách hvězdných

zlaté ozdobení blankytu,

badatel zas slunce gigantická

ve znatelném sotva zásvitu.

U mnohých již přesně poznal dráhy

Tebou vytknutého kroužení,

na nichž není v dálkách všehomíra

zastavení ani zbloudění.

Vesmír Tvůj to chrám Tvůj nekonečný,

divukrásný, skvostný, přehezký;

v každém srdci otevřeném kráse

máš Svůj oltář, Otče nebeský!